Zde příběh Matyáška slovy maminky: Náš Matyášek byl do svých osmi měsíců spokojené miminko, potom se začaly o slovo hlásit nevysvětlitelné teploty i horečky. Postupně jsme si začali všímat, že Maty špatně dýchá, rozjelo se kolečko vyšetření a verdikt, který stál na konci zněl dětský zhoubný nádor Neuroblastom, tři ložiska usazená v zadním mediastinu (plicích), protože jedno bylo velké jako pěst, musel nádor hned ven, Maty se dusil. Podařilo se vyoperovat dvě ložiska, ale jedno bylo narostlé na páteři a proto následovala celá řada chemoterapií. Bohužel nádor začal metastázovat a proto se muselo "přitvrdit" přišla na řadu transplantace kostní dřeně s vlastním štěpem, po ní další recidiva nádoru, to už lékaři začínali být bezradní a připravovali nás na nejhorší. Větu "Váš Maty zemře, není jiná šance, jen se pokusíme mu prodloužit a zkvalitnit život" nikdy z hlavy nedostanu. Následovala klinika nukleární medicíny dvakrát po sobě s menším odstupem vykapala Matymu do těla vysoce radioaktivní látka tzv. ozařování zevnitř, zároveň mu kapala i chemoterapie. Nesměla jsem se k němu přiblížit na 3 metry, měla jsem dozimetr, abych nebyla ohrožená i já. Inu co si budeme povídat, utěšovali jste někdy plačící miminko na tři metry?